MĚSTO LIPSKO A „DOBRÁ ADRESA“

Samotná značka Město s dobrou adresou vznikla vlastně na základě spolupráce s městem Lipsko, které patřilo před 25 lety k výhodoněmeckému bloku a stálo tak na pomyslné startovací čáře společně s českými a slovenskými městy. Lipsko přitom dnes patří k městům s nejvyšší kvalitou života v Německu. Dnes o sobě může hrdě tvrdit, že je město s DOBROU ADRESOU. Příbeh proměny tohoto města je opravdu inspirací i pro nás.

Podívejte se, jak se v Lipsku inspirovalo město Pardubice:



CO ZNAMENÁ POJEM „DOBRÁ ADRESA“ Z POHLEDU MĚSTA LIPSKA?

Samotná značka Město s dobrou adresou vznikla vlastně na základě spolupráce s městem Lipsko, které patřilo před 25 lety k výhodoněmeckému bloku a stálo tak na pomyslné startovací čáře společně s českými a slovenskými městy. Lipsko přitom dnes patří k městům s nejvyšší kvalitou života v Německu. Dnes o sobě může hrdě tvrdit, že je město s DOBROU ADRESOU. Příběh proměny tohoto města je opravdu inspirací i pro nás.

  • Dobrá adresa je vizitka každého města nebo oblasti. Tato marketingová značka obsahuje informaci, že místo je vhodné jak pro mladé lidi, rodiny s dětmi, tak i pro seniory. V případě mladých lidí tedy to znamená mít dostatek dětských školek, míst na hraní, dobré spojeni městskou hromadnou dopravou za ceny, které si mohou mladí dovolit zaplatit. Stejná pravidla platí i pro starší občany.
  • Město s „dobrou adresou“ při plánování městských čtvrtí bere ohled na to, aby byly živé a nevytvářela se zde ghetta.
  • Dobrá adresa platí jako pojem i pro investory. Když se rozvíjí nový projekt, musí mít město zájem a prakticky i rychlou reakci na jeho potvrzení. Pro město to znamená nutnost spolupráce s ostatními úřady, aby táhli všichni za jeden provaz jako tým.
  • Přítomnost silných investorů zvýší reputaci města a je lákadlem pro další firmy (například pokud mají v Lipsku sídlo automobiliky jako Porsche, BMW, samo o sobě to spoluvytváří obraz města s dobrou adresou). To ale zároveň vyžaduje, aby město mělo dostatek kvalitních bytů či domů a pozemků, aby tu byla možnost nejen investovat ale také bydlet.
  • i domů a pozemků, aby tu byla možnost nejen investovat ale také bydlet.


OBSAH

A. Úvod: mobilita v Lipsku

  • Veřejná doprava
  • Pěší a cyklistická doprava
  • Parkování kol pro cyklisty
  • Osobní motorová doprava a carsharing

B. Výlety pomocí aplikace Leipzig mobil

C. Rozhovory

  • Rozhovor s Torbenem Heinemannem, vedoucím odboru dopravy města, a jeho pohled na život ve městě, na udržitelnou dopravu, její vliv na "místa s dobrou adresou"
  • Rozhovor s Dennisem Steinsiekem (nextbike - bike sharing, konzultant pro mobilitu)

A. Úvod: mobilita v Lipsku

Protože bylo Lipsko postaveno na křižovatce historických dálkových komunikací Via Regia a Via Imperii, které vedly ze Svaté říše římské, v minulosti sloužilo – a stále slouží – jako významný dopravní uzel v celé oblasti.

Po politických změnách v 90. letech minulého století těžilo Lipsko i celá okolní krajina z nových investic do modernizace a rozšiřování dálkové magistrály a železniční i letecké dopravy, takže v současnosti má Lipsko vynikající dopravní infrastrukturu.

Modální rozdělení dopravy v Lipsku prochází pozitivní proměnou - veřejná a cyklistická doprava nabývají na významu. Jak ukazuje grafické znázornění, v případě pěší a veřejné dopravy jde o velmi aktuální trend:


Veřejná doprava

Doprava je důležitou součástí městské politiky v Lipsku. Mobilita hraje ve společnosti významnou roli, protože se bezpochyby vysokou měrou podílí na nezávislosti a kvalitě života občanů. Proto je nutností, aby se správa města při plánování městské dopravy zaměřila na inkluzivní dopravní systém, díky kterému bude mobilita dostupná pro všechny obyvatele bez ohledu na pohlaví, věk, velikost rodiny, výši příjmu, místo bydliště nebo vlastnictví auta.

Zajistit kvalitní síť veřejné dopravy je úkolem dvou hlavních aktérů. Jedním z nich je Liepziger Verkehrsbetriebe (LVB, provozovatel MHD v Lipsku), který provozuje městské autobusové a tramvajové linky a je zodpovědný za organizaci, plánování a řízení veřejné dopravy ve městě. LVB má na starosti provoz 13 tramvajových linek s 518 tramvajovými zastávkami (jde o druhou nejrozsáhlejší tramvajovou síť (150,3 km) v Německu hned po Berlínu), a 61 autobusových linek včetně nočních.

Dalším důležitým subjektem je regionální Dopravní aliance pro centrální oblast Německa (Mitteldeutscher Verkehrsverbund MDV). Částí této aliance je i síť LVB, dále pak zahrnuje města a regiony tří federálních států v okolí Lipska – Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko. V Německu jsou podobné aliance veřejné dopravy běžné, protože pro cestující znamenají jasný zisk v podobě integrovaných systémů jízdného a koordinovaných jízdních řádů v širším regionu.''


Pěší a cyklistická doprava

Pěší doprava

Lipsko je kompaktním městem s velkoryse dimenzovaným prostorem v ulicích; jeho centrum je vstřícné vůči chodcům. Ve srovnání s jinými městy jsou zde lepší podmínky pro pěší dopravu. Město rozšiřuje chodníky, odstraňuje překážky, zklidňuje dopravní komunikace a buduje další a další infrastrukturu, která chodcům usnadňuje přecházení přes komunikace a zvyšuje jejich bezpečnost.

Cyklistická doprava

Vstřícné prostředí k chodcům dělá z Lipska město atraktivní i pro cyklisty. Na zlepšování podmínek pro tuto skupinu obyvatel začalo město pracovat v roce 1989. 6. června 1989, tedy ještě před začátkem sametové revoluce, byla v Lipsku pod nátlakem jedné z aktivistických skupin založena cyklistická pracovní skupina. Na prvním setkání s aktivisty byli zástupci vlády nedůvěřiví vůči nápadu podporovat ve městě jízdu na kole a budovat za tímto účelem kvalitní infrastrukturu, ale poté, co jim byla předložena zpráva o cyklistické dopravě v Lipsku v roce 1988, nakonec došlo k ustavení cyklistické pracovní skupiny. Bylo velkým překvapením, že tento nápad se v tehdejší NDR dočkal kladného přijetí.

Město má nyní několik správních orgánů, jejichž cílem je zlepšovat cyklistické podmínky uvnitř města. Každoročně se například koná diskuze u kulatého stolu na téma cyklodopravy, kde výbor vydává doporučení, kam má směřovat strategická podpora místní cyklistické dopravy v následujících letech. Výbor úzce spolupracuje s AG Radverkehrsförderung, pracovní skupinou pro cyklistickou dopravu, která se setkává každé tři měsíce. Komisař (vládní zmocněnec) pro cyklistickou dopravu je odpovědný za praktickou implementaci výstupů, které každoročně vzejdou z diskuze u kulatého stolu. Má za úkol propagovat cyklistickou dopravu v rámci městské správy a zasazovat se o její zařazení do plánovacích procesů. Tým pro dopravní značky pravidelně koordinuje všechny dopravní značky pro cyklisty na území města. Další organizací je cyklistická pracovní skupina obcí v Sasku, která funguje pod názvem Arbeitsgemeinschaft Radverkehr sächsischer Kommunen. Cílem iniciativy je zlepšit podmínky pro cyklisty i za hranicemi velkých měst, v širším regionu, v menších městech a vesnicích. Zprávu o vývoji cyklistické dopravy podává jednou ročně starostovi komisař pro cyklodopravu.


Parkování kol pro cyklisty

V Lipsku vytvořili bezpečně řešené parkování pro jízdní kola, nosný stojan Leipziger Bügel. Zajišťuje bezpečný a stabilní parkovací prostor pro dvě kola. Je vyroben z trubky z pozinkované nebo nerezové oceli, která je zapuštěná do betonu nebo přišroubovaná k základové desce.

Město také využívá ochoty soukromých osob (majitelů obchodů, domů, pozemků a dalších zájmových stran) financovat instalaci těchto nosných stojanů na místech strategických pro veřejnou dopravu. Za cenu 160 EUR / stojan (včetně materiálu, instalace a DPH) se konstrukce zabuduje na požadované místo, které musí být majetkem města.

Orgány veřejné správy mají několik různých možností, jak ovlivnit stav parkovacích míst pro cyklisty. Týkají se především funkčního využití (práce, nákupy, volný čas, škola, univerzita, mateřská škola, schůzky, sport, bydliště, zastávky, nádraží), a také obvyklé délky parkovací doby. Pro krátkodobé parkování je nejdůležitější, aby bylo snadno použitelné. Pro delší parkování je podstatné zabezpečení před krádeží a poškozením. Počet krádeží jízdních kol klesl v Lipsku od roku 2002 z 5000 na 4500 ročně – o 10 %. Bezpečnost parkování je zásadní i proto, že objasněnost těchto krádeží je dost nízká - dokonce i v případě registrovaných jízdních kol není vyšší než 8 %.


Osobní motorová doprava a carsharing

Počet osobních motorových vozidel v Lipsku neustále roste: v roce 2011 jich bylo 180 015, v roce 2012 pak 186 782 a v roce 2014 už 193 718. A to je pouze počet aut pro soukromé účely. Celkový počet aut v Lipsku vzrostl z 221 915 v roce 2010 na 240 178 v roce 2014. Musíme však upozornit na skutečnost, že míra motorizace je v Lipsku pod průměrem většiny srovnatelně velkých německých měst.

Na podporu udržitelné dopravy v Lipsku nabízejí firmy jako teilAuto služby sdílených aut - carsharing. Firma funguje od roku 1992 a v roce 2013 její odhadovaný příjem činil 6 milionů EUR.teilAuto má pobočky v 17 městech střední části Německa. Díky spolupráci s provozovatelem databáze systému carsharing, firmou Flinkster, mohou uživatelé registrovaní v teilAuto používat stovky aut i v jiných městech v Německu.

B. Výlety pomocí aplikace Leipzig mobil

Naplánujte si výlet pomocí aplikace Leipzig mobil na vašem chytrém telefonu

Nová aplikace pro chytré mobily Leipzig mobil je v Lipsku k dispozici od léta 2015. Poskytuje informace o dopravních spojích s využitím veřejné dopravy a systémů bike sharing a carsharing. Aplikace umožňuje najít nejbližší kolo nebo auto v tzv. Mobilitatsstationen. Aplikace integruje všechny tyto způsoby dopravy a usnadňuje plánování intermodálního cestování.

Aplikaci si můžete stáhnout zdarma. Pro přístup k informacím a mapám ani pro nákup jízdenek veřejné dopravy není nutné se registrovat.

Chcete-li využít všech služeb, musíte se registrovat v servisním centru LVB. Po zaregistrování vám základní měsíční tarif 4,90 EUR otevře přístup k rezervačnímu systému sdílených aut i jízdních kol. Všechny cesty, které s využitím systému Lepzig mobil vykonáte, zaplatíte jednoduše formou inkasa na konci měsíce.

WIFI ZDARMA NA TRAMVAJOVÝCH ZASTÁVKÁCH V LIPSKU

V prosinci 2015 zahájila LVV-Group projekt na bezplatnou wifi na tramvajových zastávkách v centru města. Každý může wifi zdarma používat až 30 minut denně. V současnosti je na celém území města 37 přístupových míst na tramvajových zastávkách, včetně míst jako Augustusplatz, Nikolaikirchhof a všech zastávek v centru města (Innenstadtring). V plánu je však dvojnásobný počet hotspotů.

Trasa 1: pěší túra centrem města

Trasa 2: objevte zelené město – Lipsko na kole

Trasa 3: přes staré průmyslové oblasti k bavorskému nádraží v Lipsku

Bonusová trasa 4: objevujte okolí Lipska veřejnou dopravou

Pokud máte zájem objevovat okolí Lipska, pak jsou tu vlaky, autobusy a tramvaje na lipském Hauptbahnhof, které vás odvezou do četných destinací. Tato bonusová trasa vám pro inspiraci představí některá zajímavá místa v Lipsku i mimo něj. Volba je na vás!

C. Rozhovory

  • Rozhovor s Torbenem Heinemannem, vedoucím odboru dopravy města, a jeho pohled na život ve městě, na udržitelnou dopravu, její vliv na "místa s dobrou adresou"
  • Rozhovor s Dennisem Steinsiekem (nextbike - bike sharing, konzultant pro mobilitu)

TORBEN HEINEMANN: UDRŽITELNÁ DOPRAVA JE ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU PRO CELKOVOU KVALITU ŽIVOTA

Podle názoru vedoucího odboru dopravy Lipska Torbena Heinemanna je základním cílem města zvýšení celkové kvality života, v duchu sloganu „město s dobrou adresou“. Všechny ostatní faktory jsou této hlavní myšlence podřízeny.

„Naším cílem je zvýšit kvalitu života a přitáhnout průmysl a nové obyvatele do města. Pokud je město atraktivní pro život a je tam dostatečně silný průmysl, ekonomika bude následovat a poroste,“ řekl o vizi Lipska.

V roce 1989 bylo město součástí bývalého východního bloku. „Před pětadvaceti lety byla ekonomika v troskách, lidé opouštěli město a v centru bylo mnoho zřícených neobyvatelných domů,“ vzpomínal Heinemann. „Základním cílem bylo získat identitu. Lidé měli teprve zjistit, proč žít v Lipsku. Pro nás to znamenalo vytvořit nové atraktivní centrum, to znamená především obchody, zrekonstruovat staré domy, aby byly znovu obyvatelné. Před patnácti lety tu byla nezaměstnanost na úrovni téměř 25 %, dnes je to méně než 10 %. Počátkem 90. let z města odešlo více než 100 tisíc lidí, to je zhruba 20 % populace města. Dnes se lidé stěhují zpátky do města, protože je atraktivní pro život. Jsou tu nové pracovní příležitosti, především v automobilovém průmyslu, ale také souvislosti s letištěm, tedy v logistice.“

Jaká je situace dnes? Do města přišly nové společnosti, investují tu a rozvíjejí tady svoje výrobní závody. Dnes je možné říci, že životní úroveň v Lipsku je na poměrně vysoké úrovni v porovnání se zbytkem Německa.

S tím souvisí i další ze strategií Lipska, tedy být „město přátelské k rodině“. Na ulicích jsou často k vidění rodiče s malými dětmi, přímo v centru se nachází univerzitní komplex, takže Lipsko zůstává poměrně mladým městem.

Torben Heinemann o tom říká: „Důležité je pro nás dostatek místa ve školkách a jeslích. Naším cílem je, aby 80 % dětí ve věku mladším než 3 roky mělo místo v zařízeních pro denní péči (tedy v jeslích). Proto je tu v plánu zbudovat 16 nových zařízení pro tyto děti, to je více než v jiných německých městech. V Lipsku se každoročně narodí 6000 nových dětí, další obyvatelé se stěhují do města. Ročně se tak populace Lipska zvyšuje o 10 až 12 tisíc nových lidí. Ve výsledku to je velmi rychlý růst populace, hlavně když zvážíme, že před 20 lety se stěhovali pryč. Také na tom je vidět, kolik času bylo třeba ke změně.“

Jestli tedy můžeme udělat nějaký závěr, podle zkušeností z Lipska je nejdůležitější pracovat na zvýšení celkové kvality života a průmysl a celková ekonomika s pracovními příležitostmi potom reagují ekonomickým růstem. Kde se dobře žije, tam budou fungovat také obchody - to je hlavní krédum Lipska.

Torben Heinemann dále praktickými příklady ze svého města představil svůj pohled na bezpečnost:

„V první řadě se snažíme zlepšovat infrastrukturu. Helma pro cyklisty je v každém případě užitečná a doporučujeme ji. Pokud ale dojde ke srážce cyklisty s autem ve vysoké rychlosti, helma příliš nepomůže. Podle našich zkušeností je rozhodující rychlost auta, proto se snažíme především snížit maximální povolenou rychlost. Většina rezidenčních čtvrtí má rychlost omezenu na 30 km/h, prakticky celé centrum města je v režimu 20 km/h. Na ostatních silnicích je maximální povolená rychlost 50 km/h. Na takových silnicích ale potřebujete oddělenou infrastrukturu pro cyklisty - nejlepší jsou oddělené cyklostezky, druhou volbou řešení je potom cyklopruh. Ale to platí jen pro ulice, kde je povolená rychlost větší než 30 km/h, v ostatních to nepotřebujete.“

Většina centra města je tak v režimu pěší zóny, případně zóny 20. Město má s touto praxí velmi dobrou zkušenost, statistiky smrtelných úrazů dlouhodobě klesají. „Pokud jde o bezpečnost, před 15 lety jsme měli v Lipsku 22 smrtelných zranění, vloni to byly 3 úmrtí v důsledku dopravních nehod,“ tvrdí Torben Heinemann.

Vedoucí odboru dopravy poukázal přitom na obecný princip vlastní zodpovědnosti.

„Ke kvalitní adrese a dobrému životnímu stylu patří také možnost jezdit na kole. Zvyšování počtu cyklistů je naším cílem, proto na ně nepřenášíme vinu, ale především se snažíme vytvořit jim dobré podmínky.“ Podle něj diskuse o zavedení povinných cyklistických příleb proběhla. Každému zákonu předchází totiž v Německu důkladná veřejná diskuse. „Především u dětí se přitom hovořilo o přenášení zodpovědnosti,“ říká Torben Heinemann a dodává: „Podobný výsledek měla také diskuse v Duryňsku. Zde došli k závěru, že dítě bez přilby, které se zraní, by v takovém případě ztratilo nárok na pojištění. Není přitom možné vyžadovat po rodičích, aby stále měli své děti pod kontrolou. Snažíme se je proto ochránit především vytvořením bezpečného prostředí.“

Podle zkušeností ze zahraničí vede zavedení povinnosti nosit helmu ke snížení zájmu o používání jízdního kola jako každodenního dopravního prostředku. „Jestli chcete mít aktivní procyklistickou politiku, musíte v první řadě budovat bezpečnou infrastrukturu. Zákon o povinných přilbách jde v důsledku opačným směrem,“ řekl Heinemann a uzavřel: „Zákon o povinném nošení helem nemůže být použit jako výmluva pro absenci bezpečné infrastruktury.“

Rozhovor s Dennisem Steinsiekem (nextbike - bike sharing, konzultant pro mobilitu)

Projížďka na kole je skvělým způsobem, jak objevovat krásy Lipska, jeho nádherných parků a okolí. Tento způsob dopravy je populární i u obyvatel Lipska, především díky procyklistickému rozvoji města, který zahrnuje i budování cyklostezek a parkování. Jízdní kolo jako dopravní prostředek podporují i četné půjčovny jízdních kol na celém území města. Většinu z nich provozuje firma nextbike, která svou činnost zahájila v Lipsku a v současnosti řídí rozsáhlou síť systémů bike sharing v různých městech a různých státech.

Nextbike začínal v Lipsku v roce 2004 jako malá regionální firma s 20 jízdními koly k pronájmu. Následující roky charakterizoval dynamický růst. Dnes má nextbike více než 20 000 kol v cca 70 německých městech a dalších 14 zemích světa a je tak jedním z největších mezinárodních hráčů v oblasti bike sharingu. I přes svou expanzi na mezinárodním polinextbike stále sídlí v Lipsku – a to nejen management firmy a oddělení IT a péče o zákazníky, ale sestavuje zde i svá jízdní kola.

Jedním z hlavních cílů nextbike je co nejvíc zjednodušit systém půjčování kol. Jízdní kolo si můžete snadno půjčit prostřednictvím aplikace do mobilu nebo horké linky na četných (virtuálních) stanicích nextbike. Systém je flexibilní a uživatelsky příjemný. Kolo nemusíte vracet na stejnou stanici, ze které jste si ho půjčili. Důležitým prvkem, který láká další uživatele, je rozumná cena. V tabulce 2 vidíte aktuální ceny za půjčení kola. Častý uživatel má možnost se přihlásit k členství v RadCard a snížit tak svůj poplatek. Další náklady může zákazník ušetřit díky spolupráci firmy nextbike s místními úřady, veřejnou dopravou, hotely a jinými firmami. Příjmy, které systém potřebuje pro provoz, zajišťuje reklama umístěná na jízdních kolech.

V čem je Lipsko zvláštní, pokud jde o městskou mobilitu?

Všude v Lipsku je vidět, jaký význam mělo město v minulosti: má největší nádraží na světě, co se rozlohy týče, což ukazuje na skutečnost, že Lipsko vždy bylo městem obchodu. Také je zde druhá nejrozsáhlejší tramvajová síť v Německu, proto můžeme Lipsko považovat za město tramvají a vlaků. V 90. letech minulého století město ztratilo něco ze svého postavení, nyní však svůj statut získává zpět. Každoročně se do Lipska přestěhuje víc než 100 000 většinou mladých lidí – proto vznikl termín „Hypezig“. Čím dál tím víc lidí jezdí denně po městě na kole a Lipsko má možnost se stát i cyklistickým městem.

Nextbike sídlí v Lipsku – jaký máte k městu vztah?

Vše, co děláme, se odehrává v Lipsku. Vyvíjíme zde naše systémy bike sharing, naše informační technologie, a dokonce zde vyrábíme naše jízdní kola ve vlastním výrobním podniku. V Lipsku máme zákaznický servis i celý back office. Tohle město milujeme a naší činností je aktivní podpora a propagace cyklistické dopravy. Proto jsme sem umístili 500 jízdních kol k pronájmu. Čas od času pořádáme akce jako cyklokino v jednom z bývalých uhelných dolů v blízkosti Lipska. Je to město plné života s nádhernými jezery v okolí, to je také důvod, proč jsou naše kola právě zde. Tímto způsobem nabízíme obyvatelům města, jak snadno a pohodlně na chvíli uniknout ven.

Proč nextbike zahájil svou činnost právě v Lipsku?

Zakladatel a výkonný ředitel firmy v Lipsku bydlel a stále bydlí spolu se svou rodinou a přáteli. Začátkem nového tisíciletí ve městě vzniklo několik dynamicky se rozvíjejících firem a nextbike byla v roce 2004 jednou z nich.

Proč je jízdní kolo dobrá volba pro městskou mobilitu?

Jezdit na kole je chytré a pohodové. Na vzdálenost do pěti kilometrů je to nejrychlejší způsob, jak se pohybovat po městě. Nezabere moc místa – 10 kol můžete zaparkovat na místě pro jedno auto. Obecně tedy platí, že ten, kdo jezdí na kole, přispívá k lepšímu životu ve městě. Když se podíváte na město, které bylo několik let po sobě hodnoceno jako nejpříjemnější pro život, konkrétně tedy Kodaň, jízda na kole je zde nedílnou součástí městského života. Vrací do ulic život a dělá je bezpečnějšími. A je i zdravá: pouhých dvacet minut jízdy na kole denně snižuje riziko mozkové mrtvice, vysokého tlaku a infarktu. A nakonec tu máme ten pocit, když jedete na kole – pocit svobody.

Jak nextbike motivuje lidi v Lipsku i dalších městech, aby jezdili na kole?

Jak jsem se už zmínil, na podporu cyklistické dopravy pořádáme několik akcí. Ale největší propagací jsou samotná jízdní kola, veřejně dostupná a rozmístěná na strategických místech ve městě. Pokud všude vidíte kola, mnohem lépe berete jízdu na kole jako možnost, jak se někam dopravit. A k našim kolům se lidé samozřejmě dostanou velmi snadno. Například jsme vytvořili vlastní roaming: pokud se zaregistrujete v systému nextbike, můžete používat všechna kola, která máme v 15 různých zemích světa, a to je v současnosti víc než 20 000 kol.

Důležitým aspektem je spolupráce s místním dopravním podnikem zde v Lipsku i v dalších městech. Pokud máte předplacené jízdné pro veřejnou dopravu, můžete první půlhodinu používat naše kolo zdarma a poté za sníženou cenu. Tímto způsobem motivujeme lidi, aby pro poslední kilometry své cesty používali kolo.

Jaký pokrok v dopravním chování pozorujete v posledních letech v Lipsku?

V Lipsku můžeme pozorovat podobné změny chování jako v jiných (evropských) městech. Víc a víc lidí si uvědomuje, jaké problémy způsobuje osobní motorová doprava, a proto častěji používají dopravu hromadnou nebo sdílenou, případně vlastní kola. A samozřejmě když ustoupíte od používání vlastního automobilu, určitě ušetříte. Podíl veřejné, cyklistické a pěší dopravy na dělbě přepravní práce v Lipsku v posledních letech významně vzrostl – a plány, které má správa města do budoucnosti, jsou opravdu ambiciózní: zvýšit podíl veřejné dopravy na 25 % a cyklistické dokonce až na 35 %.

Jaké plány má nexbike do budoucích let?

Celosvětově jsou možnosti růstu na trhu s bike sharingem obrovské. A samozřejmě, že nextbike se chce na tomto růstu podílet. Jednáme s městy po celém světě a chceme zavádět moderní systémy bike sharing například v Indii nebo Saúdské Arábii. Brzy vstoupíme na trh ve Spojených státech. Ale nezapomínáme, odkud jsme. Naším cílem je v následujících letech zdvojnásobit počet kol, která máme v Německu. Kromě toho pracujeme na koncepcích, jak do našeho systému zařadit i jiné typy jízdních kol.

Na jakém místě v Lipsku nejraději jezdíte na kole?

Mým nejoblíbenějším místem pro vyjížďku na kole je Clara-Zetkin-Park v centru města, včetně teplého nápoje z CoffeeBikeroestgut.de/kaffeefahrrad.html na „Sachsenbrücke“, kde společně sdílejí prostor chodci, cyklisté, bruslaři, děti, muzikanti a rodiče s kočárky.